5 zajímavých faktů o Mexiku, které možná neznáte

Mexická empanada v sýrové krustě a omáčky

Víte, kde se nachází největší pyramida na světě nebo které psí plemeno je to nejmenší? Jako tvůrci kvízů bychom Vás asi nudili, jelikož všechny odpovědi by měly co do činění s Mexikem, největší španělsky mluvící zemí světa, kde však španělština není oficiálním úředním jazykem. Nebo také zemí, která má svou tradiční kuchyni na seznamu světového kulturního dědictví lidstva.

1. Rozloha Mexika a historická území

Spojené státy mexické, jak zní oficiální název země, se rozkládají na ploše 1 964 375 km2. Bezmála dva miliony kilometrů čtverečných mexické pevniny tak odpovídají přibližně 25násobku rozlohy Česka a jedná se o 13. největší zemi na světě. V nedávné historii však najdeme období, kdy bylo Mexiko mnohem, ale mnohem větší.

Mexiko od Kostariky po americký Utah

Po získání nezávislosti na Španělsku v roce 1821 bylo v roce 1822 vytvořeno První mexické císařství o rozloze 4,9 milionu čtverečných kilometrů. Jen pro srovnání, všech 27 členských zemí EU má dohromady rozlohu 4,2 milionu km2. Tohle rozlehlé císařství však nemělo dlouhého trvání.

Již po roce se odtrhly státy dnešní střední Ameriky, poté následovalo osamostatnění Texasu, které v důsledku vedlo k následné válce s USA. V té Mexiko ve 40. letech 19. století přišlo o území, které od té doby patří USA a odpovídají dnešním americkým státům Kalifornie, Arizony, Nového Mexika, Nevady a Utahu a částečně také území Colorada, Oklahomy, Kansasu a Wyomingu. Ano, to vše bylo svého času součástí Mexika.

Mapa s rozlouhou Mexika dnes a v době Prvního mexického císařství (1822)
Současné Mexiko (vlevo) má 1,96 mil. km2 zatímco v roce 1822 byla rozloha Mexika 4,9 mil. km2. Zdroj: Vlastní grafika ze zdrojů Wikimedia Commons.

2. Úřední jazyk Mexika je španělština. Nebo není?

Mexiko je země velké kulturní rozmanitosti a není tak překvapivé, že se na jeho území mluví mnoha původními jazyky. Konkrétně mexické úřady uznávají 68 původních jazyků, které se dále dělí na více než 300 jazykových variant. K tomu připočtěme španělštinu a máme dohromady 69 uznaných jazyků na území dnešního Mexika.

Španělština hraje dominantní roli a je rodným jazykem většiny obyvatel – z více než 126 milionů mexických obyvatel hovoří pouze přibližně 7 milionů jedním z původních jazyků.

Zajímavý je v tomto ohledu fakt, že španělština není v ústavním pořádku Mexika výslovně zmíněna jako hlavní úřední jazyk. Mohlo by se tak zdát, že je její váha stejná jako u zbylých 68 jazyků. Ve skutečnosti se španělsky domluvíte prakticky všude a španělština je de facto úřední jazyk Mexika. Mluví jí naprostá většina místních, a to často i v případech, kdy španělština není jejich rodným jazykem.

Mexiko je tak zemí s největším počtem španělsky mluvících obyvatel na světě a současně zde není španělština uzákoněna jako úřední jazyk.

3. Mexická kuchyně je v UNESCO. A nepálí

Součastí kulturní rozmanitosti je i ta gastronomická a Mexiko se na tomto poli rozhodně má čím chlubit. Do tradiční mexické kuchyně patří mimo jiné využití kukuřice, fazolí a chili, ale také mnoha dalších místních plodin jako jsou dýně, vanilka, avokádo nebo kakao.

Mezi tradiční metody pěstování patří kukuřičná políčka, kterým se říká milpas, případně využití uměle zbudovaných zemědělských ostrůvků na zavodněných plochách tzv. chinampas. Na zpracování plodin se používají kamenné mlecí nástroje, domácí ohniště a pro úpravu kukuřice také proces zvaný nixtamalizace. Ta s využitím vápna zvyšuje výživovou hodnotu kukuřice, zvýrazňuje její chuť a usnadňuje její zpracování. To vše, a hlavně pestrost úžasných chutí jsou důvody, pro které je mexická kuchyně unikátní, nenapodobitelná a od roku 2010 také chráněna jako nehmotné kulturní dědictví lidstva pod záštitou UNESCO.

Burrito mimo sever nehledejte. Pálivost každý dle své chuti

Snad každý o mexické kuchyni slyšel a na celém světě se těší velké oblibě. Co je pro mnohé při první návštěvě Mexika překvapivé, je fakt, že pokrmy, které znají a v Mexiku tak nějak očekávají, zde často nenajdou. Takové burrito nebo ještě lépe chili con carne jsou dva zářné příklady. U těchto dvou jídel se jedná o kuchyni severního Mexika či jižního Texasu a spíše než mexická je pro ni přesnější označení kuchyně Tex-Mex.

Mexická kuchyně je velmi rozmanitá a výrazně se liší v jednotlivých oblastech. V každém regionu Mexika se tak můžete těšit na lokální speciality založené na místní surovinách i tradičních postupech.

Další nenaplněné očekávání se týká pálivosti jídel. I v Mexiku jsou lidé, kteří pálivé a chili milují, i ti, kteří se obejdou bez něj. Mexická jídla tedy sama o sobě zpravidla nebývají pikantní. Salsas, čerstvé chili omáčky nejrůznějších barev a konzistencí, které přistanou na stole společně s vaším jídlem, ale snadno změní nepálivé jídlo na velmi pikantní zážitek. Pálivost si ale každý udává sám přidáním salsy dle chuti a libosti.

4. Největší pyramida na světě je v Mexiku

Pyšnit se světovým prvenstvím je označení, které vždy přitahuje pozornost. U titulu největší pyramidy na světě bychom čekali, že o držiteli tohoto prvenství nebude dlouhých debat a bádání, jde přeci jen o to, změřit stavbu a porovnat s těmi ostatními. Záleží však na tom, kterou veličinu budeme porovnávat…

U pyramid se nabízí tři hlavní parametry: výška, délka strany či celková plocha a objem. Pokud se zaměříme na výšku, je Velká pyramida v egyptské Gíze se svými bezmála 140 metry tou nejvyšší. Tím, ale její rozměrová prvenství končí a za dalšími rekordy se musíme přesunout do Mexika, přesněji do městečka Cholula v metropolitní oblasti Puebly ve středním Mexiku.

Velká nebo také Quetzalocóatlova pyramida v Cholule je s ohdadovaným objemem 3,3 a podle některých dat až 4,5 milionu m3 největší pyramidou i památkou svého druhu na světě. Šířka strany této monumentální pyramidy je neuvěřitelných 400 metrů (oproti 230 metrů u Velké pyramidy v Gíze) a je tak největší i co do zastavěné plochy.

Velká pyramida v Cholule s kostelem Nuestra Señora de los Remedios

Navštívit lze kostel na pyramidě i tunely v jejím nitru

Možná se podivujete nad tím, že neznáte největší pyramidu světa z fotek, zatímco ty egyptské se těší velkému mediálnímu pokrytí. Důvody musíme hledat v koloniální historii.

Když do této oblasti Mexika dorazili v 16. století španělští konkvistadoři, byla již stavba opuštěná a pozvolna zarůstala vegetací. Španělským stavitelům byl zřejmě jasný i kulturně-historický význam stavby, neodmyslitelně spojený s původními náboženstvími. Zřejmě i proto byl na jejím zeleném vrcholku postaven kostel, který reprezentuje novou víru přicházející z Evropy, a který zde stojí dodnes.

Původní stavba tak po příchodů Evropanů již nikdy nebyla zcela odkryta a i dnes je z velké části skrytá porostem. Místní ji vcelku po právu nazývají „El Cerrito“, tedy malá hora. Velmi zajímavé jsou také stovky metrů dlouhé tunely uvnitř stavby, které lze navštívit, stejně jako kostelík na jejím vrcholu.

Kostel na pyramidě v mexické Cholule se sopkou Popocatépetl v pozadí
Kostel na Velké pyramidě v mexické Cholule a sopka Popocatépetl v pozadí

5. Nejmenší psí plemeno je z Mexika

Podla mnoha definic je nejmenším psím plemenem na světě Čivava. Název plemene je podle všeho odvozem od největšího mexického spolkového státu Chihuahua („čivava“). Teorií o původu nejmenšího plemene je však několik, jedna z nich počítá i s asijským původem čivavy a možností křížení s evropskými miniaturními plemeny.

Podle provedených studií DNA je však část genetické informace specifická a vyskytuje se pouze u mexických předkolumbovských plemen, mimo jiné také u Aztéky uctívaného Xoloitzcuintle – mexického naháče a právě zmíněné čivavy.

Je tak možné, že čivavy původně žily v rozlehlých pustinách severního mexického státu Chihuahua až do momentu, kdy začali být volně žijící psi domestikováni a dále šlechtěni. O mnoho století později, v roce 2023, prohlásili zástupci Guinessovy knihy rekordů za nejmenšího žijícího psa čivavu Pearl z USA o výšce 9,14 centimetrů.

Pohled zepředu na psa plemena čivava